Na zámek Klenová jsme chodili pravidelně kreslit. To velké bílé vlevo dole je Vila Paula, kde jsme bydleli.
 | |
Ba. mě vždycky naštve, když nakreslí dobrou kresbu .... |
... a Lenka Falušiová mě naštve vždycky úplně nejvíc (myšleno ironicky). Studovala s náma na Fakultě v Ostravě o rok níže. Hrozně jí to tam nebavilo, což se není čemu divit, když tam není žádná motivace a nikdo Vás tam neposune. Dodělala bakalářku, rok si dala pauzu, hodně makala (kreslila a kreslila), pak se dostala na vysněnou AVU do Prahy na grafiku k Lindovskému. Hrozně moc jí to přeju. Hodně maká a je vážně dobrá ! Trochu závist, že mají možnost jenom tvořit, ale ke studentskému životu by se mi už těžko vracelo.
Čtyři roky jsem jí neviděla - překvapení - milé setkání.
Barboru Heřmanovou jistě už z mého blogu znáte. Moje nejlepší kamarádka, konzultantka grafik a všeho možného, spřízněná duše. Známe se lépe než svoje vlastní boty (už do střední školy). Bydlely jsem spolu rok ve Varšavě na stáži. Od té doby se hodně ovlivn'ujeme a hecujeme do práce. Vdala se do Českých Budějovic, dělí nás ted' od sebe spoustu kilometrů, ale telefon a neomezené volání nás drží v neustálém kontaktu. Tohle už je na celý život ...
Překecala jsem jí na tisk králíků. Je to prostě její téma. Až budu mít tisk doma - vyfotím.
Další z holek byla Eva Vápenková. Poznala jsem jí až na Klenové. Studuje s Lenkou grafiku na AVU, ale studií má za sebou více - restaurátorství, dějiny umění na Karlovce. Chytrá, milá, vzdělaná, pracovitá, normální. Naštvala mě samozřejmě taky :-) protože její krajiny jsou velmi křehké, jemné, citlivé, krásné.
No a mě už znáte. Sebe jsem štvala taky, protože jsem si vymyslela 10-ti barevný linoryt. Tisky neschly a tak jsem tiskla ještě večer před odjezdem a tisky se suší ještě na Klenové. Každopádně pokračuju ve svých "zahradách" a budu pokračovat dále - uvidíme, kam dojdu a kam se posunu.
Dále se účastnili (exoti): Tomáš Hauser, Marek Škubal, Joachim Beruschka a David Cajthaml.
Tak snad se zase brzo vrátím na již milovanou Klenovou.
